Jdi na obsah Jdi na menu
 


Na stopě alergiím - rozhovor s panem MUDr. Josefem Jonášem

4. 3. 2014

 

"Není nic objevného na tvrzení, že za chronické zdravotní problémy může prakticky vždy psychika"

 

V 50. letech minulého století jsem se mezi svými spolužáky nesetkal s žádným alergikem, a to na žádné ze škol, jimiž jsem postupně procházel. Již v 70. letech jsem však jako lékař potkával řadu alergiků, a protože jsem se zabýval akupunkturou, míval jsem jich plnou ordinaci. Akupunktura byla jistou nadějí pro řešení alergických problémů. Sedmdesátá léta jsou ta tam a od té doby se počet alergiků v populaci stále citelně zvyšuje.

 

Co je příčinou dramatického vzrůstu počtu alergiků?

Má to celou řadu příčin. Hlavní příčinou je dědičnost. Je pravděpodobné, že alergičtí rodiče budou mít alergické dítě. Jak často se alergie vyskytuje, v takové intenzitě se fixuje v genech a předává tento genový obraz dál. Čím více tedy bude v populaci alergiků, tím více jich budou rodiny produkovat.

 

Často se také uvádí, že příčinou alergií je přílišná sterilita, čistota jak v komunální, tak v naší osobní hygieně. Je pravda, že v 50. letech minulého století jsme se koupali jednou týdně a neřešilo se například, zda byl kompot plesnivý. Plíseň se stáhla a kompot se snědl. Dělala se celá řada věcí, které by dnes byly považovány za nehygienické. Ve Spojených státech byla v té době hygiena na podstatně vyšší úrovni, a přesto se tam počet alergiků nikterak výrazně nelišil od jiných civilizovaných zemí světa. Zajímavé je, že alergie prožívá svůj boom právě v civilizovaných zemích, tedy zemích západního světa. Za druhou příčinu jejího vzniku se považuje životní prostředí.

 

Do jaké míry jsou alergie, astma a ekzémy propojeny s lidskou psychikou?

Není pochyb o tom, že životní prostředí hraje významnou úlohu. U alergiků vždy najdeme zátěž cizorodými látkami, především kovy, ale i jinými toxiny životního prostředí. Podle našich znalostí však kumulace toxických látek vždy souvisí s psychikou. Proto podle nás vzestup alergií nepochybně souvisí s častějšími emocionálními poruchami uspěchaného a individualizovaného světa, v němž na děti není mnoho času a již vůbec není čas na řešení jejich emocí. Časté rozvody, nesoulad v rodině, stresy ve společnosti, to vše zapříčiňuje psychické problémy. Ty způsobují kumulaci toxických látek a vznik ložisek.

 

Mikrobiální ložiska se vytvářejí nejen v mozku - v lobus parietalis, ale i v dýchacím systému, kůži, ve střevech. Kombinace těchto faktorů vede ke vzniku alergie. Tím jsem vlastně odpověděl na tuto otázku. Není nic objevného, když tvrdím, že za chronické zdravotní problémy může prakticky vždy psychika. Ať už hovoříme o poruchách metabolismu, hromadění cizorodých látek nebo mikrobiálních ložiscích, za všemi těmito pojmy se skrývá psychická disharmonie.

 

Bylo by velmi složité rozebírat rozdíly mezi minulými dobami a dneškem. Myslím, že většina lidí si to dovede představit. Alergie, astma i ekzémy jsou způsobeny změnami v lidské psychice a následnými toxickými problémy. Lidstvo není schopno najít z těchto nemocí cestu, protože není schopno změnit vlivy působící na jeho psychiku.

 

Co je spouštěčem alergie?

Část alergií je potravinového původu, a proto je setkání s takovou potravinou bráno jako spouštěč. Nejčastějším potravinovým alergenem je mléko. Tvoří nedílnou součást lidské výživy, jedná se o jednu z nejčastěji požívaných potravin.

Ovšem jiné alergie nemají potravinovou podstatu. Jsou spuštěny setkáním s pyly, zvířecími částicemi, prachem, roztoči, atd. Těžko lze tedy hovořit o nějakém spouštěči alergie. Mozek alergika je připraven na to, aby na cizorodou bílkovinu reagoval nepřiměřeným způsobem, aktivoval nepřiměřené imunitní mechanismy, vylučoval nepřiměřené množství obranných látek. To vše způsobuje zánět v místech, která se s touto cizorodou bílkovinou setkala.

 

Mnoho lidí se obává kontaktu s osobou trpící atopickým ekzémem. Je toto onemocnění nakažlivé?

Alergie projevující se ekzémem s sebou mnohdy přináší i ztrátu sebedůvěry a pocit méněcennosti, obavy z toho, že se mě lidé budou štítit. U laika vyvolává pohled na ekzém jistý druh obav a ekzematici tím velice trpí. Žádný typ alergie ale není infekční. Ani astma, ani senná rýma, ani ekzém nejsou nakažlivé.

 

Člověk, který se dotkne kůže ekzematika, se nenakazí. Je samozřejmé, že v kůži ekzematika se vyskytuje mnoho mikroorganismů, které se u ostatních lidí v kůži nevyskytují. Jsou to plísně, různé typy streptokoka, stafylokoka, nakonec i viry a jiné mikroorganismy a bakterie. Kůže zdravého člověka je však nesmírně účinnou bariérou vybavenou řadou geniálních imunitních mechanismů. Kůže člověka se může setkat, a také se denně setkává, s řadou toxinů, mikroorganismů a nejrůznějších dráždidel. Přesto je kůže zdravého člověka intaktní a vydrží i neuvěřitelná setkání.

 

Může alergie u dětí spontánně vymizet s věkem?

Řada alergií, dalo by se dokonce říci, že všechny alergie, vymizí s věkem. Jen výjimečně se setkáváme s alergiky, jejichž věk již přesáhl padesát let. A najde-li se takový člověk, většinou u něj alergie probíhá velice mírně. Tento jev zajisté souvisí se slábnutím imunitního systému - imunitní reakce nebývá tak bouřlivá jako u dětí a mladých lidí.

 

Alergici však málokdy chtějí čekat čtyřicet, padesát let na to, než jejich alergie vymizí. Touží po tom vyléčit se ideálně během jednoho dne. Některé alergie vymizí již v dětském věku. Jedná se například o alergii na syrovátkové albuminy. Tato alergie obvykle mizí do pátého roku dítěte.

 

Moderní medicína se v případě alergií čím dál více přiklání k léčbě formou kortikoidových inhalátorů. Jak se na tuto léčbu díváte vy z hlediska detoxikační medicíny?

Klasická medicína by jistě uvítala, kdyby mohla používat kortikoidy ve větším měřítku. A také to často dělá. Vzpomínám si na dobu, kdy lékaři ani pacienti z kortikoidů neměli žádnou obavu. Kožní lékaři viděli v kortikoidových mastích konečné řešení pro ekzematiky, kortikoidové inhalátory rádi uvítali naopak astmatici. Těžké případy dodnes berou vysoké dávky kortikoidů, tedy hormonů kůry nadledvin.

 

Kortikoidy působí protizánětlivě a tlumí některé excesy imunitního systému. Tím pádem potlačují alergické symptomy i astmatické projevy. Mnozí lidé však přestávají kortikoidům věřit a dobře informovaní lidé se snaží kortikoidům vyhnout úplně. Vědí totiž, že kortikoidy mohou člověka převést přes akutní projevy a zmírnit velmi silné projevy zánětlivého onemocnění, ale v žádném případě nemohou řešit chronické problémy. Mají řadu negativních vlivů na lidský organismus, mění hormonální systém člověka. Při vyšším dávkování se objevuje měsíčkový obličej (kortikoidy zadržují v organismu vodu, a tím člověk přibývá neforemně na váze). Zrychlují výskyt šedého zákalu, a tak se toto oční onemocnění často objevuje již u padesátníků požívajících kortikoidy. Způsobují vylučování vápníku z kostí, proto bývají příčinou předčasné osteoporózy.

 

Nakonec a především lidé vědí, že kortikoidy nejsou definitivním řešením problému, a proto nevidí důvod, proč by měli riskovat další zdravotní postižení pro tak krátkodobý efekt. Detoxikační medicína se na tento problém dívá jako ostatní rozumní lidé. Já osobně bych kortikoidy schoval na nejvážnější nemoci (na akutní stavy těchto nemocí nebo na choroby, které skutečně léčit neumíme). Kortikoidy mohou alespoň zpomalit jejich průběh. Co říci závěrem? Před třiceti lety jsem ve Francii zažil, jak praktický lékař podal Prednizon patnáctileté dívce, která onemocněla angínou. Dnes by si to pravděpodobně nedovolil.

 

Jaký postup byste doporučil lidem trpícím alergiemi?

Lidem, kteří trpí alergiemi, lze poradit především jedno: navštivte svého detoxikačního poradce, anebo si přečtěte naše informace týkající se alergie a zahajte samoléčbu našimi preparáty. Myslím, že naše metoda je jediná, která může slíbit úplné vyléčení alergie. Navíc máme k dispozici diagnostickou techniku, která umožňuje přesně stanovit okamžik, kdy můžeme alergii označit za vyléčenou, a není-li vyléčena, snadno zjistíme, z jakého je to důvodu.

 

Považuji za zcela nesmyslné pylové zpravodajství. Jako by lidé mohli uskakovat před létajícími pyly. Rovněž nevidím smysl v tom, že si koupím super drahý vysavač, abych se zbavil roztočů nebo prachu. Alergeny, tedy látky alergie vyvolávající, patří do přírody, patří do lidského života. I kdybychom sebevíc chtěli, nemůžeme svůj život udělat natolik sterilní, abychom se s nimi nesetkali. Nemůžeme chodit ve skafandru, abychom filtrovali pyly, nemůžeme spát v totálně aseptické kóji, nemůžeme se nesetkat s prachem, plísněmi, bakteriemi a tak dále.

 

Věří-li člověk na sílu zdravé stravy, pak vřele doporučuji, aby vynechal kravské mléko, tedy kasein z kravského mléka, a pšeničnou bílkovinu gliadin. Tyto potraviny velmi často přispívají k silné alergické reaktivitě, mají vliv na mozek a celý imunitní systém. Nemusí to vždy znamenat úplné vyléčení, ale za pokus to rozhodně stojí.

 

Věděli jste, že…

Podle periodicky opakovaného šetření prevalence alergií vzrostl počet alergických dětí mezi lety 1996 a 2006 téměř dvojnásobně: ze 17 % v roce 1996 na 32% v roce 2006. Nejčastějším onemocněním je alergická rýma pylová a atopický ekzém; obě tyto alergie činí přes polovinu všech diagnostikovaných alergických onemocnění. V roce 2006 bylo lékařem diagnostikováno astma u 8 % dětí, což představuje nárůst o polovinu ve srovnání s rokem 1996.

Zdroj: http://www.szu.cz/tema/zivotni-prostredi/vyskyt-astmatu-a-alergii-u-deti

 

Ptaly se:

Mgr. Petra Kotková

Mgr. Alena Rašková

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář