Alergie z pohledu celostní medicíny
Celostní medicína definuje všeobecně alergii jako přecitlivělost na tzv. cizorodou bílkovinu, která se nachází vně organismu, není to látka vlastní lidskému tělu. Toto je společná příčina jak astmatu, tak ekzému, senné rýmy, alergických otoků i dalších projevů. Záleží vždy na konkrétním jedinci, který orgán má nejvíce oslaben, a tedy kde a jak se tato porucha projeví.
Aniž bychom si to uvědomovali, je náš organismus „bombardován“ různými bílkovinnými částicemi prakticky neustále. Pokud je bílkovina součástí potravy, je v trávicím traktu rozložena až na jednotlivé aminokyseliny, které pak najdou v lidském těle využití. Bílkovinnými částicemi jsou však také pylová zrnka, prach, mikroorganismy i roztoči, chlupy zvířat nebo peří. Tuto bílkovinu neumí organismus metabolizovat, a musí být proto z našeho těla odstraněna.
Cizorodou bílkovinou jsou nejvíce ohroženy dýchací cesty, protože představují nejjednodušší vstupní bránu do organismu. Proto jsou sliznice dýchacího traktu vybaveny řasinkovým epitelem, který nežádoucí látky posouvá směrem ven z těla. Všechny orgány však řasinkový epitel nemají, a proto tu při odstraňování cizorodých bílkovin z těla hrají důležitou úlohu také fagocyty, což jsou specializované bílé krvinky, které mají schopnost bílkovinnou částici pohltit a prostřednictvím lymfatického a krevního systému ji odvést pryč z organismu.
Obranné schopnosti organismu jsou závislé na mnoha faktorech, jako např. zatížení organismu toxiny, (ne)čistota životního prostředí či stres. Mimořádně znečištěné životní prostředí nebo infekce dokážou zaměstnat imunitní systém natolik, že jeho kapacita pak nemusí stačit na vše. Jsou-li sliznice trvale zatíženy částicemi cizorodé bílkoviny, může nastat situace, že se imunitní buňky musí věnovat jinému, důležitějšímu problému. Nelikvidovatelná cizorodá bílkovina je pak odsunuta „ad acta“, to znamená, že je zabudována přímo do sliznice.
Tyto bílkovinné částice však potom sliznici trvale provokují k zánětlivé reakci, kterou my pociťujeme např. jako chronickou rýmu. U alergiků k tomu navíc přistupuje centrální porucha imunitního systému, jejímž následkem není organismus schopen bílkovinnou zátěž odstranit, protože je k ní jakoby „slepý“, nevidí ji.
Může také nastat situace, že se do řídících center v mozku vloudí chyba; toto centrum pak není schopno rozeznat velikost podnětu a reaguje, jako by šlo o vážné ohrožení organismu. Tento stav může být nebezpečný: může nastat tzv. anafylaktický šok, jehož následkem může být v krajním případě i smrt člověka.
Jako zásadní faktor se ukázal rovněž stres. Jestliže je tkáň v nějakém životním období stresována, ztrácí schopnost spontánní autonomní detoxikace a toxiny v ní zůstávají (a to se týká i cizorodých bílkovin).
Dále je třeba si uvědomit, že v průběhu dvacátého století se podstatně změnila i strava člověka. Většina potravin se začala vyrábět průmyslově, za pomoci různých chemických postupů, a také pohyb potravin po zeměkouli mezi různými pásmy se zmnohonásobil. Problém často spočívá i v nekontrolovaném množství potravy, které přijímáme, a to již od útlého věku. Nemůžeme se pak divit, že se náš organismus bouří.
Řešení se zdá být nasnadě: odstranit všechny faktory, které mají na vznik alergie vliv. Shrneme-li to jednoduše, znamená to zlepšit životní prostředí, eliminovat stres, zdravě se stravovat, odstranit z tkání cizorodou bílkovinu nebo další zátěže, které brání správné funkci imunitního systému. To všechno jsou sice velké cíle, ale nikoliv nedosažitelné. Především existuje řada metod, které vám umožní vědomě pracovat se svou psychikou a naučit se ovládat stres, a existuje také řada přírodních postupů nebo přípravků, které vám pomohou detoxikovat organismus, tedy zbavit ho škodlivých látek. Vhodná strava je potom samozřejmostí – nechcete přece svůj právě očištěný organismus zanášet znovu dalšími „odpadky “.