Jdi na obsah Jdi na menu
 


Alergie sídlí v mozku

25. 2. 2013

Téma alergií se zdá být v detoxikační medicíně obehranou písničkou. Faktem však je, že kolem nás alergií neustále přibývá a nikdo progresivitu tohoto onemocnění zatím nedokázal zastavit.

Alergenem se může stát cokoliv: prach, oříšky, lepek, roztoči, pyl, zvířata, spermie, latex, zkrátka vše, na co si vzpomenete. Z potravinových alergenů je na prvním místě mléko, ale na výsluní se derou ořechy: v České republice jsou to lískové a vlašské ořechy, v Americe podzemnice olejná neboli buráky. Historky o tom, že alergik zkolaboval poté, co se dotkl nože nebo nějaké potraviny, která předtím měla kontakt např. s ořechy, jsou dokonce oblíbeným filmovým motivem. Častým alergenem jsou také ryby a mořské plody, jablka, hrušky, kiwi, špenát, rajčata, kořenová zelenina aj.

Ke zvládnutí alergií používá současná medicína vakcíny vyrobené z alergenů, ale mnohem častěji antihistaminika. Ročně se jich spotřebují tuny! K nejčastějším projevům alergie patří rýma, ale také astma a atopický ekzém. Na své si tudíž přijdou také výrobci kortikoidových léků a mastí.
 
Čistota, která škodí
Trendem současné doby je přílišná čistota, někdy by se dalo říci až sterilita. Dbá se na to, aby kontakt kojenců s nečistotami byl co nejmenší. Nadměrná sterilita ale může naopak škodit – dětem i dospělým. Zjednodušeně řečeno v prostředí, kde není ani zrnko škodlivin, se imunitní systém může začít nudit a slábnout. Pozdější pobyt v jen trochu nečistém prostředí pak může být pro takto zhýčkaný organismus nebezpečný a mohou se častěji objevovat infekce, ale také například alergie. Ruku na srdce – v dnešní době stejně není možné žít sterilně. To bychom museli chodit ve skafandrech, s plynovou maskou na obličeji, spát bychom museli v kyslíkové komoře a prakticky nic bychom nejedli ani nepili.
 
Alergikem od dětství i v padesáti
U lidí, kteří mají alergii od dětství, se výskyt dalšího alergenu objevuje často; u těch, u kterých dojde k alergii poprvé v životě, je problém psychicky daleko náročnější. Jenom pylových alergiků je asi třicet až čtyřicet procent z celkového počtu alergiků a neustále jich přibývá. Ačkoli je alergie do jisté míry záležitost dědičná (u alergiků, jejichž matky trpí alergií, je asi sedmdesátiprocentní), není výjimkou, že některý projev alergie postihne i staršího člověka, který do té doby žádné problémy neměl. Proč alergiků přibývá, nikdo neví. Je však více než jisté, že stejně jako za vznikem jiných chorob stojí i za vznikem alergie lidská psychika.
 
Alergie – záležitost psychiky

Detoxikační medicína sice dokáže cesty alergií sledovat, ale ani ona neumí vysvětlit, proč jejich počet stále stoupá. Má však – stejně jako každá medicína – své teorie. Příčinou alergií je s největší pravděpodobností naše psychika, protože alergie, stejně tak jako jiné reakce imunitního systému, jsou jejím obrazem. Jiná je psychika člověka s autoimunitní poruchou, jiná člověka s alergií a ještě jiná člověka s oslabenou imunitou. Dokonce i protinádorová imunita má své psychické atributy. Stejně jako klesá protinádorová imunita u lidí (což má za následek vzestup počtu nádorů), narůstá i počet alergiků. Obrazně použitá věta: Jsem alergický na… snadno může nabýt realističtější podobu.
 
Psychotoxiny a alergie
Známe mnoho toxinů, které se k nám dostávají z ovzduší, jídla, průmyslové výroby. Důležité postavení mezi toxiny mají i tzv. psychotoxiny, které se vytváří vlivem stresu. Lidem, kteří mají emocionální poruchy anebo jsou lidově řečeno „slabší povahy“, mohou tyto toxiny napáchat v těle velké škody. Psychotoxiny se usazují v určité části mozku. To, v jakém stavu zmíněná část mozku bude a jak bude pracovat, mají na svědomí naše játra. Pokud jsou zanesena toxiny, může se to promítnout jak do imunity, autoimunity a protinádorové imunity, tak do funkce této části mozku. Proto mohou mít někteří lidé vlivem psychotoxinů oslabenou imunitu, někteří mohou trpět alergiemi, někdo trpí ekzémy, někdo může v budoucnu dostat nádorové onemocnění, ačkoli žil a stravoval se zdravě, … Proč je u určitých lidí ovlivňována právě ta část, která odpovídá za tu kterou imunitní poruchu, zůstává nevysvětlitelným jevem.
 
Je zřejmé, že vzniku alergie značně napomáhá naše psychika. Která konkrétní emoce může být jejím spouštěčem, to už musíte posoudit sami. Je to úzkost, strach, beznaděj, agrese nebo něco jiného? Jedním si buďte jisti: alergie jako onemocnění, které zanedlouho postihne celou společnost, je stejný problém jako emoce, která naši společnost sužuje v témže rozsahu.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář